Od Formula Student k vývoji technologií pro světové automobilky
Od studentského týmu Formula Student až k vývoji chytrých přístupových systémů pro světové automobilky. Lukáš Kapera dnes ve Schaeffleru pracuje na technologiích, které denně využívají miliony řidičů. V rozhovoru popisuje, jak mu zkušenosti ze studentského projektu pomohly nastartovat kariéru i proč je za zdánlivě jednoduchými komponenty ukrytý špičkový vývoj.
Z elektrikáře ve Formula Student kapitánem týmu i pilotem. Jak Vás tahle cesta dovedla až do Schaeffler?
Do Formula Student Ostrava jsem nastoupil jako člen elektro týmu a postupně se stal vedoucím elektro, kapitánem i pilotem. Formula Student pro mě nebyla jen o závodění, ale hlavně o lidech, technice a snaze každý rok postavit lepší vůz. Naučila mě přemýšlet nad autem jako nad celým systémem. Jako kapitán jsem řešil organizaci týmu, komunikaci s univerzitou, partnery i soutěžemi. Se Schaefflerem jsem byl v kontaktu už během studií, protože firma je dlouholetým partnerem týmu. Když se objevila vhodná pozice, bylo rozhodnutí přirozené.
Jaké zkušenosti z Formula Student dnes při práci v Schaeffler nejvíce zúročujete?
Nejvíce komunikaci, prezentaci a systémové myšlení. Jako kapitán jsem prezentoval projekty partnerům, univerzitě i komisím na závodech. Dnes schopnost jasně popsat technický problém využívám prakticky každý den. Formula Student mě také naučila, že žádná část vozu nefunguje samostatně. Kabeláž, rám, senzory, motor i podvozek se navzájem ovlivňují. Stejně tak je to ve vývoji sériového produktu. Nestačí, aby řešení fungovalo technicky. Musí být spolehlivé, vyrobitelné, bezpečné, ekonomické a splnit požadavky zákazníka.
Vyvíjíte kliky a senzory pro známé globální automobilky. Co tahle práce obnáší?
Podílím se na vývoji chytrých dveřních klik a přístupových systémů pro přední světové automobilky. Na první pohled jde o jednoduché komponenty, ve skutečnosti ale propojují mechaniku, elektroniku, software i bezpečnostní funkce. Analyzuji požadavky zákazníků, navrhuji technická řešení, připravuji testy a hledám příčiny problémů během vývoje. Každý projekt je jiný a cílem je, aby systém fungoval spolehlivě za všech podmínek i po letech provozu.
Jedním z projektů, na kterých pracujete, je vývoj radarového systému pro bezdotykové otevírání kufru. Co musí takový systém zvládnout, aby fungoval spolehlivě?
Na první pohled to může působit jako jednoduchá výměna senzoru, ve skutečnosti ale měníme způsob, jakým auto vnímá své okolí. Kapacitní senzor reaguje na změnu elektrického pole v blízkosti vozidla, radar aktivně sleduje prostor za autem a vyhodnocuje pohyb objektů. Nestačí tedy rozpoznat gesto nohou pod nárazníkem. Systém musí pochopit záměr uživatele a zároveň ignorovat déšť, sníh, projíždějící auta, zvířata nebo nechtěný pohyb za vozidlem. Velkou část vývoje tvoří tuning systému na základě dat. Testeři sbírají pozitivní scénáře, kdy se kufr otevřít má, ale ještě více dat vzniká u falešných detekcí, kdy se otevřít nesmí. To nejde efektivně vyhodnocovat ručně, proto využíváme výpočetní výkon a simulace. Cílem je, aby uživatel udělal přirozený pohyb a kufr se otevřel přesně tehdy, kdy má.
Jaké podmínky musí moderní dveřní klika vydržet, než se dostane do auta zákazníka?
Ve skutečnosti jde o komplexní mechatronický systém. Za vývojem stojí mechanika, elektronika, software, systémové inženýrství, kybernetická bezpečnost i testování. Ověřuje se hardware, software, komunikace s ostatními řídicími jednotkami, diagnostika i bezpečnostní funkce. Klika zároveň prochází environmentálními zkouškami v klimatických komorách, kde se testují extrémní teploty, vlhkost, vibrace, elektromagnetické rušení, voda, prach i chemické látky. Musí fungovat stejně spolehlivě v letních vedrech na Sahaře jako v mrazech za polárním kruhem. Při testování celého vozu pak automobilce podle potřeby poskytujeme technickou podporu.
Co Vás na vývoji těchto technologií baví nejvíc – co je ten moment, kdy víte, že to dává smysl?
Největší radost mám z okamžiku, kdy se z prototypu stane sériový produkt. Ve vývoji člověk řeší měsíce detaily, které nejsou vidět, ale právě na nich záleží. Když pak sedím v autě a používám funkci, na které jsem se podílel, dává to celé smysl. Je skvělý pocit vědět, že technologie lidem každý den usnadňuje používání auta, i když si to většina z nich vůbec neuvědomí.
Sdílet:
